|
|
Vyhodnocení reprodukce a mléčné užitkovosti v konvenčním a ekologickém chovu dojnic
Širůčková, Karolína
V této práci bylo řešeno vyhodnocení vybraných reprodukčních a užitkových parametrů v konvenčním a ekologickém chovu českého strakatého skotu. Za konvenční podnik bylo vybráno stádo plemenic z AZOS, s. r. o. Zakřany a za ekologický chov byla zvolena Ekofarma Branná. Výzkumem bylo zjištěno, že věk jalovic při prvním otelení byl výrazně vyšší v ekologickém chovu (43 x 26 měsíců). Délka mezidobí byla vyšší u konvenčního podniku (387 x 338 dnů), kde také docházelo k obtížnějším porodům. Způsob hospodaření měl vliv i na výši dojivosti, která byla vyšší v konvenci (32 x 12 kg mléka), stejně tak zde byl i vyšší obsah bílkovin (3,59 x 3,22 %), laktózy (4,92 x 4,68 %) a TPS (9,21 x 8,63 %). Ekologická farma dosahovala vyššího průměrného obsahu tuku (4,04 x 3,77 %), hladiny VMK (1,05 x 0,59 mmol/100g tuku) a počtu somatických buněk (261 x 175 tis. /ml). Naopak nebyl prokázaný vliv způsobu hospodaření na tyto hodnocené parametry: počet a pohlaví narozených telat, poměr otelených krav a jalovic, podíl vícečetných porodů a mrtvě narozených telat, obsah močoviny, kaseinu, kyseliny citronové, acetonů a ketonů.
|
|
|
Kontrola výživy a metabolismu dojnic v chovu s automatizovaným systémem krmení a dojení
Záboj, Dominik
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu změny technologie zakládání krmiva (klasické zakládání krmné dávky krmným vozem vs. automatizované zakládání krmiva) na obsah mléčných složek, zejména na koncentraci močoviny jako ukazatele vyrovnanosti krmení v průběhu času. Pro analýzu obsahu mléčných složek ve vztahu k vyrovnanosti krmné dávky byly použity individuální vzorky z kontroly užitkovosti, bazénové vzorky analyzované mlékárnou a stádové průměry z dojícího robota Lely Astronaut A4, které byly získávány od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Výsledky práce dokumentují, že změna technologie krmení neměla pozitivní ani negativní vliv na obsah mléčných složek. V rámci statistického vyhodnocení byl zjištěn pouze průkazný rozdíl v počtu somatických buněk v mléce (p < 0,01). Další hodnocené parametry složení mléka (bílkovina, tuk, laktóza, močovina) nebyly změnou technologie krmení průkazně ovlivněny (p > 0,05). V korelačním testu mezi bazénovými vzorky a individuálními vzorky byla zjištěna statisticky průkazná korelace u močoviny (r = 0,66), tuku (r = 0,45) a počtu somatických buněk (r = 0,63) na hladině významnosti p < 0,05. Korelační analýza výsledků vyšetření mléka z robotického dojení s daty z bazénových vzorků a z individuálních vzorků kontroly užitkovosti však přinesla rozporuplné údaje, kdy pozitivní korelace byla zjištěna jen mezi průměrným počtem somatických buněk z robotické dojírny a individuálními vzorky z KU (r = 0,22). V souboru vyšetření individuálních vzorků mléka z KU (n = 2112) byla provedena korelační analýza mezi všemi stanovovanými složkami. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (p < 0,05) mezi koncentrací bílkoviny a tuku (r = 0,82), laktózy a tuku (r = 0,68), počtu somatických buněk a tuku (r = 0,13), močoviny a tuku (r = 0,45), laktózy a bílkoviny (r = 0,80), počtu somatických buněk a bílkoviny (r = 0,13), močoviny a bílkoviny (r = 0,47) a u močoviny a laktózy (r = 0,45). Z výsledků je zřejmé, že výsledky analýzy mléka z robotické dojírny se odlišují od standardně zjišťovaných hodnot při kontrole užitkovosti i při vyšetření bazénových vzorků mléka, které se tak jeví ke kontrole výživy a metabolismu jako vhodnější.
|
|
|
Analýza hospodaření vybraných ekologických farem
Peichlová, Zuzana
Diplomová práce se zabývala analýzou vybraných produkčních a reprodukčních faktorů u dojnic českého strakatého skotu. Data byla získána ze tří ekologických farem a jedné konvenční pro porovnání. Majitelé chtěli zůstat v anonymitě. Tyto data byla získána ze záznamu kontroly užitkovosti a ze zootechnické evidence za roky 2020, 2021 a 2022. Z produkčních ukazatelů byly sledovány tyto faktory denní nádoj, počet laktací, obsah tuků (%), obsah bílkovin (%), obsah somatických buněk (tis./ml), počet narozených a odchovaných telat a brakace (%). Z reprodukčních ukazatelů byly sledovány tyto faktory inseminační index, inseminační interval, servis perioda, mezidobí a zabřeznutí po první inseminaci (%). Ze zjištěných údajů vyplývá, že produkční ukazatelé na ekologických farmách nejsou nejhorší a na farmě konvenční jsou problematické pouze počty somatických buněk a počty narozených a odchovaných telat. Reprodukční ukazatelé nám ukazují opět lepší hodnoty na ekologických farmách, farma konvenční vykazuje horší ukazatele.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Analýza výsledku reproducke českého strakatého skotu ve vybraném chovu
HEMROVÁ, Lucie
Téma bakalářské práce se zaměřuje na efekt vnějších vlivů, které ovlivňují výsledky reprodukce v zemědělském podniku na Vysočině. Podnik je zaměřen na mléčnou produkci. Z celého chovu bylo sledováno pouze plemeno českého strakatého skotu. V práci jsou porovnávány dva po sobě jdoucí roky, které jsou samostatně hodnoceny v ohledu výše průměrné denní teploty. Ve vybraném podniku bylo v letech 2019 a 2020 sledováno, jaký vliv má teplota na četnost zachycených říjí a následnou úspěšnost inseminací při různých průměrných denních teplotách. V literární části je přiblížena historie plemene ČESTR, v dalších kapitolách je hlouběji rozebrána reprodukce skotu a vybrané vnější vlivy na reprodukci skotu. Metodika v práci použitá vychází z dat ČHMÚ ČR a z datového centra chovatelů PLEMDAT s.r.o., kdy byly vyskytující se průměrné denní teploty rozděleny do šesti skupin dle teplotních stupňů. Do každé skupiny bylo dle kritérií teploty přiřazeno množství provedených inseminací, úspěšnost všech inseminací, úspěšnost po 1. inseminaci a úspěšnost po 2. a vyšší inseminaci. Na základě této metody byla data zpracována a vyhodnocena. Výsledkem práce je prokázaný vliv teploty, kdy nejlepší výsledky byly mezi 0° až 15°C.
|
|
|
Vztah mezi exteriérem a mléčnou užitkovostí dojených plemen skotu
KOLLMANN, Milan
Do hodnocení vztahů vybraných znaků zevnějšku k dlouhověkosti a výkonnosti dojnic bylo zahrnuto celkem 645 prvotelek českého strakatého skotu, které se otelily v analyzovaném stádě v letech 2000 až 2016. Cílem práce bylo zhodnocení vtahu vybraných znaků zevnějšku na dlouhověkost a výkonnost dojnic. U analyzovaného stáda bylo sledováno vybraných 20 znaků a 4 souhrnné charakteristiky exteriéru. U sledovaných dojnic byl hodnocen vliv vybraných znaků exteriéru na užitkovost na 1. laktaci v kg, celoživotní užitkovosti v kg a funkční dlouhověkosti ve dnech. Výsledky prokázaly významné vztahy mezi následujícími znaky exteriéru a užitkovostí na první laktaci v kg: délka zádě, šířka zádě, hloubka středotrupí, osvalení, spěnka, délka předního upnutí, délka zadního upnutí, závěsný vaz, hloubka vemene a rozmístění struků. Statisticky významné vztahy byly zaznamenány i mezi všemi souhrnnými charakteristikami a užitkovostí na první laktaci. Průkazný vliv mezi vybranými znaky exteriéru a celoživotní užitkovostí byl zaznamenán pro znaky sklon zádě, charakter hlezenního kloubu a rozmístění struků. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a celoživotní užitkovostí nebyly statisticky prokázány. U sledovaného stáda byl zjištěn průkazný vztah znaků sklon zádě a charakter hlezenního kloubu s funkční dlouhověkostí. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a funkční dlouhověkostí rovněž nebyly statisticky prokázány. Ve sledovaném stádě bylo za rok 2016 vyřazeno celkem 192 dojnic. Nejčastější příčnou vyřazení dojnice z chovu byly poruchy plodnosti, které se podíleli na celkovém vyřazování dojnic ze 34,9 %.
|
|
|
Ekonomická analýza produkce mléka u dvou užitkových typů skotu
DAŇHELOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo provést vyhodnocení ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce u plemen Českého strakatého a Holštýnského skotu chovaných ve vybraném zemědělském podniku a stanovit možný rozdíl v nákladovosti na produkci mléka mezi jednotlivými užitkovými typy skotu. Podklady pro vypracování práce byly získány v zemědělském podniku STAGRA, spol. s r. o., který chová dojný skot. Vzhledem ke stanoveným cílům práce byly ukazatele mléčné užitkovosti (kg mléka, % a kg tuku, % a kg bílkovin) a reprodukce (věk při prvním otelení a délka mezidobí) posuzovány samostatně na stáji Heřmaneč (H2 dojnice Holštýnského skotu, 210 ks) a na stáji Skrýchov (H1 dojnice Holštýnského skotu, 24 ks a C1 dojnice Českého strakatého plemene, 59 ks). Ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce byly hodnoceny za kontrolní rok 2014/2015. Z účetnictví za kalendářní rok 2014 byly získány nákladové položky na chov dojnic a z provozních důvodů byly sledovány dvě stáje a to Heřmaneč s chovem Holštýnského plemene (H2) a stáj Skrýchov s převahem plemenic Českého strakatého skotu (C1). Datové soubory byly zpracovány příslušnými statistickými metodami. Bylo zjištěno, že dojnice skupiny H2 dosáhly nejvyšší produkce mléka (10 395,17 kg)s průměrnou délkou mezidobí (369 dní). Naproti tomu dojnice Českého strakatého skotu dosáhly nejvyššího procentního zastoupení bílkovin (3,64 %) a tuku (4,16 %) v mléce. Dojnice skupiny H1 naopak dosáhly nejnižšího věku při prvním otelení (25 měsíců a 18 dní). Při porovnání nákladů na produkci mléka u sledovaných užitkových typů bylo zjištěno, že náklady na litr mléka byly vyšší ve stáji Skrýchov, naopak náklady na krmný den byly vyšší ve stáji Heřmaneč.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na užitkovost a dlouhověkost dojnic u stáda českého strakatého skotu
KŮSOVÁ, Hedvika
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů na mléčnou užitkovost a dlouhověkost dojnic českého strakatého skotu. Sledované ukazatele byly množství mléka za první laktaci v kg, celoživotní užitkovost mléka v kg, věk při prvním otelení ve dnech, funkční dlouhověkost ve dnech, délka servis periody a mezidobí ve dnech, živá hmotnost při vyřazení v kg a příčiny vyřazení dojnic z chovu. Do souboru bylo zařazeno 273 dojnic vyřazených v období 2 let. Byly zjištěny statisticky významné vztahy mezi některými sledovanými faktory, například mezi množstvím mléka v kg na první laktaci a celoživotní užitkovostí v kg. Naopak nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem při prvním otelení ve dnech a funkční dlouhověkostí ve dnech. Z výsledků je rovněž patrné, že s prodlužujícím se věkem při prvním otelení se zvýšila užitkovost na první laktaci.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na masnou užitkovost býků zjišťovanou ve stanici kontroly výkrmnosti skotu Želeč
PUFR, Josef
Chov skotu patří mezi tradiční odvětví zemědělství v České republice. Je nezastupitelnou součástí hospodářství vhledem k jeho produkční funkci (produkce mléka a masa), ale i mimoprodukční funkci při údržbě krajiny. Jedním z produktů chovu skotu je hovězí maso, které získáme výkrmem všech kategorií skotu. Cílem výkrmu je produkce co největšího množství masa o nejvyšší možné kvalitě, při co nejlepším ekonomickém výsledku. Cílem práce je vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkrmnost a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků ve stanici kontroly výkrmnosti skotu a vliv délky výkrmu českého strakatého skotu na ekonomiku chovu. Porovnávány byly hodnoty ukazatelů získaných v testu výkrmnosti u býků plemene České strakaté vykrmovaných do 530 ? 10 dní věku a u býků vykrmovaných do 610 ? 10 dní věku s využitím původní a nové technologie výkrmu. Dále byly zpracovány výsledky výkrmu u skupin býků masných plemen charolais, limousine a kříženců českého strakatého skotu s masným simentálem. Z výsledků sledovaných u skupin vyplývá, že prodloužení doby výkrmu býků českého strakatého skotu o 80 dní mělo pozitivní vliv především na jatečnou výtěžnost (P<0,001), zařazení do tříd zmasilosti dle SEUROP a ekonomickou rentabilitu chovu. Při porovnávání výkrmu býků s využitím původní a nové technologie výkrmu byl prokázán pozitivní vliv nové technologie na zařazení ve třídách zmasilosti dle SEUROP. U testovaných skupin býků podle otců byl prokázán pozitivní vliv plemenné hodnoty otce na jatečnou výtěžnost synů.
|
host ::
RSS.